|
|
Charakterizace odpadních rýžových substrátů a možnosti jejich využití mikroorganismy
Kapar, Jiří ; Duroňová, Kateřina (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Cílem bakalářské práce bylo charakterizovat vybrané cereální substráty a na základě výsledků skupinových parametrů určit nejvhodnější substrát pro využití modelovými průmyslovými mikroorganismy. Analýza celkových polyfenolů, redukujících sacharidů a celkových sacharidů byla provedena spektrofotometricky. Pomocí vysokoúčinné kapalinové chromatografie s refraktometrickou detekcí byl změřen obsah jednotlivých mono- a disacharidů. Sacharidy byly z cereálních substrátů extrahovány vodou a poté podrobeny kyselé hydrolýze. Dva druhy rýžových substrátů byly dále vybrány jako nutriční zdroje pro kultivaci dvou modelových průmyslových mikroorganismů: kvasinky Rhodotorula glutinis a bakterie Bacillus subtilis. Substráty byly před přídavkem do produkčního média upraveny chemickou nebo enzymovou hydrolýzou a analyzovány. U mikroorganismů byla sledována produkce biomasy na různě upraveném typu odpadního substrátu.
|
|
|
Rušení v bezdrátových sítích a jejich modelování (AWGN, Rayleigh, Rice fading channels)
Hloušek, Tomáš ; Gleissner, Filip (oponent) ; Mikulka, Jan (vedoucí práce)
Tato práce popisuje a modeluje rušení v bezdrátových sítích v reálných komunikačních kanálech. Přijatý signál v únikovém kanále je ovlivněn mnoha zkresleními a přídavným šumem. Reálný kanál ovlivňuje signál šumem a úniky. Gaussovský šum je výsledek působení kanálu awgn. Úniky jsou způsobeny vícecestným šířením v Rayleighově a Riceově kanálu. Hlavní cíl této práce je program BERsolve vytvořený v nástroji GUIDE v programu Matlab. Tento program umožňuje zhodnotit bitovou a symbolovou chybovost pro některé modely kanálů definované standardem COST207. BERsolve nabízí několik dalších funkcí jako je zobrazení časového průběhu, konstelačního diagramu a spektra. Tento program nám poskytuje přehledný náhled na problém rušení vícecestným šířením signálu.
|
|
|
Odhad parametrů přenosového kanálu pro systémy CDMA
Kadlec, Petr ; Prokopec, Jan (oponent) ; Kejík, Petr (vedoucí práce)
Tématem této práce je problém zjišťování parametrů přenosového bezdrátového kanálu pro systémy CDMA (Code Division Multiple Access). Tato volba mnohonásobného přístupu, kdy se jednotliví uživatelé dělí o médium pomocí kódu a mohou komunikovat všichni s plnou šířkou pásma a simultánně, je v dnešní době nejperspektivnější, což dokazuje i její implementace do mobilních systémů třetí a vyšší generace. V této práci jsou popsány teoretické základy principu rozprostřeného spektra, především DS-CDMA, a dále pak fenomény v bezdrátovém kanále, které ovlivňují signál na jeho cestě od přijímače k vysílači. Jsou zmíněny termíny jako úniky, vícecestné šíření, útlum, refrakce, rozptyl vlny, Riceovo a Rayleighovo rozložení hodnot. V další části jsou rozebrány dosud známé a užívané možnosti zjišťování parametrů kanálu. Jsou zde popsány rozdíly, výhody a nevýhody tzv. ,,estimace naslepo" či ,,estimace na základě tréninkových sekvencí". Jsou zde popsány implementace dvou algoritmů (posuvný korelátor a metoda LS) v prostředí Matlab a dále jsou zde uvedeny výsledky získané pomocí těchto simulací. Závěrečná kapitola se zabývá srovnáním základních vlastností a dosahované přesnosti odhadu impulsní odezvy přenosového kanálu oběma metodami, a jejich možným využitím v praxi. r
|
|
|
Analýza vybraných aktivních látek v různých druzích výrobků z rýže
Valentová, Radka ; Melounová, Jitka (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Předložená diplomová práce je zaměřena na analýzu vybraných aktivních látek v různých druzích loupaných a neloupaných rýží. V daných rýžích byly analyzovány fenolické látky, antioxidační aktivita, obsah sacharidů a obsah vitaminu C. Aktivní látky a sacharidy byly analyzovány spektrofotometricky a pomocí RP-HPLC-UV/VIS. Obsah fenolických látek a sacharidů byl vždy proměřen před a po kyselé hydrolýze, kdy se obsah těchto látek až několikanásobně zvyšoval z důvodu uvolňování aktivních látek z glykosidů. Součástí diplomové práce byla i senzorická analýza a spotřebitelský dotazník. Nejvyšší hodnota antioxidační aktivity byla naměřena u rýže indiánské. Nejvyšší obsah celkových polyfenolů a flavonoidů před hydrolýzou byl naměřen u rýže červené Natural, po hydrolýze byl nejvyšší obsah naměřen v rýži indiánské. Nejvyšší obsah individuálních flavonoidů, fenolických kyselin a katechinů byly naměřeny v rýži indiánské, rýži Tří barev a v rýžích parboiled. Obsah celkových a redukujích sacharidů před hydrolýzou byl nejvyšší v rýži indiánské, kdežto po kyselé hydrolýze se obsah sacharidů pohyboval u většiny vzorků ve velmi podobných hodnotách. Množství individuálních monosacharidů se po kyselé hydrolýze vždy zvyšovalo, naopak množství disacharidů se snižovalo. Nejvyšší koncentrace jednoduchých sacharidů byla naměřena v rýžích parboiled a indiánské. Obsah vitaminu C byl detekován pouze ve čtyřech druzích rýže, a to ve dvou rýžích parboiled, rýži Tří barev a v rýži indiánské.
|
|
|
Modelování přenosových kanálů pro příjem digitální televize DVB-T/H
Kučera, Jan ; Ulovec,, Karel (oponent) ; Kratochvíl, Tomáš (vedoucí práce)
Tato diplomová práce je zaměřena na rozbor, klasifikaci, simulování a hodnocení úniku signálu v oblasti příjmu pozemní digitální televize. Jedná se o jev spojený s vícecestným šířením signálu, vyvolaný odrazy, rozptylem a ohybem elektromagnetických vln v interakci s terénními i umělými překážkami. Problematika šíření vln v konkrétním terénním prostoru však není ústředním motivem tohoto projektu. Přenos signálu mezi vysílačem a přijímačem je definován prostřednictvím modelových kanálových profilů. Pozornost se přitom upírá nejen na statický příjem, ale také na příjem přenosný a mobilní. Simulace zkoumaných jevů probíhá v softwarovém prostředí programu MATLAB. V rámci tohoto projektu bylo vytvořeno programové zázemí, které umožňuje simulaci zpracování signálu napříč celým komunikačním řetězcem televizního vysílání, včetně jeho vysílací a přijímací části.
|
|
|
Potenciál genového inženýrství pro šlechtění rostlin odolných k abiotickým stresům: tolerance k chladu u rýže
Lotová, Gabriela ; Lipavská, Helena (vedoucí práce) ; Janská, Anna (oponent)
S rostoucí populací a klimatickými změnami stoupá i snaha o vyšlechtění výkonnějších plodin. Genové inženýrství otevřelo nebývalé šlechtitelské možnosti ve vyvíjení rostlin s požadovanými vlastnostmi. Transgenní plodiny s lepšími vlastnostmi včetně odolnosti k nepříznivým podmínkám prostředí mohou přispět k řešení problému hladomoru a malnutrice v rozvojových zemích. Ačkoliv společnost vnímá geneticky modifikované plodiny spíše negativně, hojně se jich využívá jako krmiva pro hospodářská zvířata a mimo Evropu i pro výživu lidí. Vzhledem ke komplexní povaze odolnosti vůči abiotickým stresům se dříve nepředpokládala využitelnost genových manipulací pro šlechtění odolných rostlin. Ukázalo se však, že modifikace stresové signalizační kaskády či transkripčních faktorů může vést k úspěchu. Tato práce shrnuje možnosti genetické modifikace plodin, jež mohou vyústit v lepší toleranci vůči chladu, a je orientována zejména na rýži. Část práce se zabývá transdukcí chladového signálu, jejíž modifikací lze také docílit zvýšené tolerance vůči chladu. Další část se zabývá transkripčními faktory, jež aktivují expresi genů zvyšujících odolnost vůči nízké teplotě. Největší pozornost věnuji transkripčním faktorům CBF/DREB, jež hrají v odolnosti vůči chladu klíčovou roli. Klíčová slova: CBF/DREB, genové inženýrství,...
|
|
|
Hodnocení funkčních vlastností vybraných rostlinných mouk
VÍTKOVÁ, Věra
Teoretická část této práce se zabývá základními informacemi o složení, nutričních vlastnostech, tvorbě a využití mouk. Jsou zde představeny obiloviny i luštěniny, které jsou vhodné pro jejich výrobu. Pozornost je také věnována potravinovým intolerancím, které mohou být důvodem, proč se zajímat, popřípadě nahradit běžné mouky z pšenice, ječmene, ovsa či žita. Praktická část práce je směřována na 14 konkrétních mouk, u kterých byly v laboratorních podmínkách provedeny testy na obsah sušiny, vlhkosti, obsah dusíkatých látek a bílkovin, bílkovinné spektrum, rozpustnost, vaznost vody a tuku, gelotvorná funkce a změna barvy během varu. Výsledkem jsou vybrané údaje o nutričních a funkčních vlastnostech jednotlivých vzorků.
|
|
|
Senzorické hodnocení vybraných obilných nápojů
URBAN, Martin
Cílem diplomové práce bylo senzorické a nutriční hodnocení rostlinných nápojů. Analýza se zaměřila na rýžové a ovesné nápoje. Část populace má zdravotní problémy při konzumaci mléka. Určitou náhradou tak mohou být nápoje z luštěnin, obilovin, ořechů apod. Ovesné a rýžové nápoje neobsahují cholesterol, jsou zdrojem minerálních látek a vitaminů. Rýžový a ovesný nápoj neobsahuje laktózu ani mléčné bílkoviny. Jejich negativem je nedostatečné množství bílkovin a skutečnost, že na rozdíl od mléčné bílkoviny je bílkovina obilnin neplnohodnotná, deficitní. Rýžový nápoj neobsahuje lepek. Senzorická analýza měla za cíl porovnat jednotlivé nápoje a určit jejich odlišnost mezi vzorky, určit intenzity určitých vlastností a určit nejlepší a nejhorší pořadí vzorků. Senzorická analýza potvrdila rozdíly mezi jednotlivými výrobci. U rýžových nápojů hodnotitelé došli k závěru, že vnímají rozdíl mezi výrobkem společnosti Alpro a Alnatura, přičemž nápoj společnosti Alnatura vyhodnotili jako nejpřijatelnější. Obsah tuku v rýžových nápojích je nízký (1-1,1 g tuku na 100 ml). Nápoje obsahovaly rovněž málo bílkovin (0,1-0,3 g/100 ml). Ovesné nápoje se lišily zejména u výrobců Alnatura a Delhaize - Bio. Nápoj výrobce Delhaize - Bio hodnotitelé preferovali nejvíce. Nutriční složení výrobků je obsahem tuku podobné rýžovým nápojům (1-1,5 g tuku na 100 ml). Množství bílkovin bylo mírně vyšší (0,6-1 g bílkovin na 100 ml). Z nutričního hlediska je patrný rozdíl mezi kravským mlékem a rostlinnými nápoji z ovsa a rýže. Rýžový a ovesný nápoj, které byly preferovány, obsahovaly nejvíce cukru a vařivá příchuť byla cítit nejméně.
|
|
| |
|
|
Potenciál genového inženýrství pro šlechtění rostlin odolných k abiotickým stresům: tolerance k chladu u rýže
Lotová, Gabriela ; Lipavská, Helena (vedoucí práce) ; Janská, Anna (oponent)
S rostoucí populací a klimatickými změnami stoupá i snaha o vyšlechtění výkonnějších plodin. Genové inženýrství otevřelo nebývalé šlechtitelské možnosti ve vyvíjení rostlin s požadovanými vlastnostmi. Transgenní plodiny s lepšími vlastnostmi včetně odolnosti k nepříznivým podmínkám prostředí mohou přispět k řešení problému hladomoru a malnutrice v rozvojových zemích. Ačkoliv společnost vnímá geneticky modifikované plodiny spíše negativně, hojně se jich využívá jako krmiva pro hospodářská zvířata a mimo Evropu i pro výživu lidí. Vzhledem ke komplexní povaze odolnosti vůči abiotickým stresům se dříve nepředpokládala využitelnost genových manipulací pro šlechtění odolných rostlin. Ukázalo se však, že modifikace stresové signalizační kaskády či transkripčních faktorů může vést k úspěchu. Tato práce shrnuje možnosti genetické modifikace plodin, jež mohou vyústit v lepší toleranci vůči chladu, a je orientována zejména na rýži. Část práce se zabývá transdukcí chladového signálu, jejíž modifikací lze také docílit zvýšené tolerance vůči chladu. Další část se zabývá transkripčními faktory, jež aktivují expresi genů zvyšujících odolnost vůči nízké teplotě. Největší pozornost věnuji transkripčním faktorům CBF/DREB, jež hrají v odolnosti vůči chladu klíčovou roli. Klíčová slova: CBF/DREB, genové inženýrství,...
|
host ::
RSS.